Ahojky, vítám vás na mém blogu!

Doufám že se vám tu bude líbit:)

Spřáteluji ZDE

Přeji přijemnou návštěvu =)

annapopplewell♥♥♥

Srpen 2009

škola oznámení

31. srpna 2009 v 14:22 | anička-rybana |  skandar keynes
škola už zase začne škola těší te se?já docela jo!tak paik

diplomek

29. srpna 2009 v 20:18 | anička-rybana |  vinnetou

animace -vinnetou4

29. srpna 2009 v 14:10 | anička-rybana |  vinnetou






jmenovky z vinnetouva4

28. srpna 2009 v 14:04 | anička-rybana |  vinnetou




hlasuj te jakej je nej.!

28. srpna 2009 v 13:37 | anička-rybana |  vinnetou
1.
2.
3.
4.
5.

sad z vinnetouva

27. srpna 2009 v 14:15 | anička-rybana |  vinnetou



















dotazník pro sb

26. srpna 2009 v 11:28 | anička-rybana |  můj blog
ahoj lidi.Dotazník pro sb je určěn výsadně pro lidi kteří jsou moje sb nebo kdo mě znají.Jinak ne!! Jinak jestli vám nevadí nedělám diplomky!A hlasujte pro mě na www.superparta-witch.blog.cz jsem tam s celebritou s lexem barkerem díky moc za všechno!!!!!


1.blog
2.přezdívka
3.tvoje nej.celebrita!
4.chceš bít mím sb pořád?
5.proč?
6.jakou celebritu nesnášíš?
7.jaké je tvoje nej.sb?
8.hlasujte pro mě !
9.hlásnete?
10.paik

různé věci!!

26. srpna 2009 v 9:12
//<![CDATA[ F.decorate(_ge('photo_notes'), F._photo_notes).notes_go_go_go(3363565612, 'http://farm4.static.flickr.com/3639/3363565612_5894f70ebc_t.jpg', '3.1444'); //]]>

German postcard, nr. E 30.

French actress Marie Versini (1940-) is best known as Winnetou's sister. The lovely, beguiling, dark-haired actress had an international film career in the late 1950's and 1960's.

Marie Versini was born in 1940, in Paris, France. She was the daughter of a grammar school teacher. In 1954 she started to follow classes at the Conservatoire National d'Art Dramatique. Her film career started at the age of 16 with Mitsou (1956, Jacqueline Audry), based on the novel by Colette. In 1957 she became the youngest company member of the Comédie Française in ParisShe would play roles in the plays of Moliére, Racine, Beaumarchais, Victor Hugo, and Shakespeare.Her film debut was followed by parts in the British Charles Dickens adaptation A Tale of Two Cities (1958, Ralph Thomas) with Dirk Bogarde, and the French tv-film Britannicus (1959, Jean Kerchbron). She played at Eddie Constantine's side in the gangster film Chien de pique/Jack of Spades (1960, Yves Allégret), in Paris Blues (1961, Martin Ritt) with Paul Newman, in Roger Corman's actioner The Young Racers (1963), and was the love interest of Steve Reeves in the adventure film Sandokan, la Tigre di Mompracem/Temple of the White Elephant (1963, Umberto Lenzi). Her breakthrough came in the German/French/Yugoslav coproduction Winnetou I. Teil/Apache Gold (1963, Harald Reinl). This was one of a series of European Technicolor westerns based on the Winnetou-stories of German author Karl May. As in most of these films, French actor Pierre Brice starred as the brave Indian Winnetou, and former Hollywood Tarzan as Lex Barker co-starred as his his loyal friend Old Shatterhand.

Marie Versini played Winnetou's sister Nscho-tschi, who also became friends with Old Shatterhand. With this role she became - overnight - tremendously popular in Germany. She would play again in four more Karl May adventures: Der Schut/The Shoot (1964, Robert Siodmak), Durchs wilde Kurdistan/Wild Kurdistan (1965, Franz Josef Gottlieb), Im Reich des silbernen Löwen/Attack of the Kurds (1965, Franz Josef Gottlieb) and Winnetou und sein Freund Old Firehand/Thunder at the Border (1966, Alfred Vohrer). Beside the Karl May films she also took part in the popular German productions Kennwort...Reiher/The River Line (1964, Rudolf Jugert) and Liebesnächte in der Taiga/Code Name Kill (1967, Harald Philipp), and in the French war film Paris brûle-t-il?/Is Paris Burning? (1966, René Clément) with Jean-Paul Belmondo. In the 1970's her activity in front of the film camera diminished, but she was regularly seen in tv productions. To her later work belong an episode of the serial Paul Temple: Antique Death (1970), Der Lift/The Elevator (1972, Georg Tressler), Pour une poignée d'herbes sauages (1973), an episode of the serial Arsène Lupin: Le film révélateur (1974), the serial Die Pawlaks/The Pawlaks (1982, Wolfgang Staudte) and the serial Die schöne Wilhelmine/The Beautiful Wilhelmine (1984). Since 1974 Marie Versini is married to author and director Pierre Viallet, with whom she often cooperated. In 2007 she returned to the screen in the documentary Winnetou darf nicht sterben/Winnetou May Not Die (2007, Oliver Schwehm), a portrait of Pierre Brice. She published two books: her memoirs Ich war Winnetous Schwester/I Was Winnetou's Sister (2003), and the western novel Rätsel um N.T/ Mysteries Around N.T. (2008).Baby Names Text

1 desiig!!

25. srpna 2009 v 15:50 | anička.-rybana |  vinnetou


diplomky

23. srpna 2009 v 17:19 | anička-rybana |  diplomky

další věci od verdy

19. srpna 2009 v 14:06 | anička-rybana |  ja-anička
A obrázek s přezdívkou:



diplomek od lucky9 a jeden od jinýho sb

18. srpna 2009 v 19:48 | anička |  diplomky
diplomek
<![CDATA[//><!]]>





!



vinnetouvova stránka

16. srpna 2009 v 11:06 | anička-rybana |  vinnetou

Pierre Brice

Pierre Brice se narodil 6. února 1929 ve francouzském Brestu. Hrdí rodiče ho pokřtili jménem Pierre Louis le Bris. Rodina Briceho pocházela ze starého francouzského šlechtického rodu. Otec byl námořním důstojníkem, matka pečovala o malého Pierra a jeho sestru Yvonne.

Když bylo Pierrovi jedenáct let, vtrhli do Francie nacisté. Otec bojoval proti obsazení Francie, matka musela se synem a dcerou utéct do malé vesnice Lesneven, kde našli úkryt u tety. V patnácti letech se stal přívržencem Charlese de Gaullese a připojil se k hnutí odporu. Poznal tak hrůzy války, zároveň se však naučil rozlišovat lidi a neházet všechny Němce do jednoho pytle.
Podle přání rodičů se měl stát architektem, ale Pierra to táhlo spíše na vojnu. V devatenácti letech se dobrovolně přihlásil do války v Indočíně. V roce 1951 se vrátil domů se třemi vyznamenáními za statečnost. Snil také o herecké kariéře a tak začal studovat herectví u ruského herce Grégoryho Chmary. Aby si vydělal na chleba, prodával psací stroje, v reklamním průmyslu působil jako model a tančil se skupinou Trio Gansser. V roce 1954 byl obsazen do vedlejší role ve filmu Půjde do tuhého, kde slavnému Eddi Constantinovi držel dveře. Větší pozornost vzbudil až ve filmech Zrcadlo o dvou tvářích (1958), Podvodníci (1958) a Záletník (1960 s Catherine Deneuve). Žádná větší role však ne a ne přijít.
V létě 1962 se v Berlíně konal filmový festival, kde se setkávali producenti, režiséři a herci z celého světa. Na střešní terase hotelu Intercontinental se tehdy konala oslava, na které byl přítomen také producent Horst Wendlandt. Přípravy k natáčení Pokladu na Stříbrném jezeře byly v plném proudu, chyběl však představitel Vinnetoua. Nejdříve přemýšlel o Horstu Buchholzovi, který se právě pokoušel o kariéru jako jeden ze Sedmi statečných, dalším na řadě byl Christopher Lee, ten se však pro roli indiánského náčelníka vůbec nehodil. U jednoho ze stolů seděl s přítelkyní mladý Pierre Brice. Když producent téměř neznámého herce uviděl, bylo mu hned jasné: to je ON - jeho Vinnetou. Pierre byl zpočátku skeptický, o Karlu Mayovi nikdy neslyšel a představa, že by měl hrát indiánského náčelníka, ho příliš nelákala. Nakonec ale se smlouvou souhlasil. Až do premiéry Pokladu na Stříbrném jezeře si nikdo nedovedl představit, kolik úspěchu bude s touto rolí Pierre slavit. Během natáčení Posledního výstřelu roku 1965 se v Německu zvedla vlna protestů. Fanoušci se uklidnili terve tehdy, když jim producent slíbil, že se mayovky budou točit dále bez ohledu na Vinnetouovu smrt. Bylo to krásných šest filmových let s Apačem. Časopis Bravo uvedl Brice šestapadesátkrát na titulní straně.
Brice to zkoušel také jako zpěvák a dokonce se držel na třetím místě hitparády Bravo. Na vyšších příčkách se umístily už jen kapely Beatles a Rolling Stones. V roce 1976 byl Vinnetou znovu zrozen v divadelních inscenacích v přírodě v německém Elspe a opět trhal rekordy. V roce 1979 natočil v Mexiku seriál Můj přítel Vinnetou. Jednotlivé příběhy nemají sice nic společného s knihami Karla Maye, zato mnohem reálněji zobrazují skutečný život Indiánů. V roce 1981 se oženil s dlouholetou přítelkyní Hellou Krekel. V letech 1988 až 1991 hrál opět v přírodním divadle v Bad Segebergu. Jeho nesporné kouzlo a proslulost přilákaly střídavě do poutního mayovského místa Elspe (1976-86) a tradičního Bad Segebergu (1988-91) ročně až 400 000 lidí. V roce 1997 vytáhl Brice znovu svůj kostým Vinnetoua. Ve dvoudílném filmu Vinnetou se vrací hraje starého Vinnetoua, který přežil zdánlivě smrtelnou ránu a od té doby žije v horách. V roce 1999 se Pierre vrátil ještě jednou do Segebergského Kalkbergu. Göttingenský Karl-May-Archiv mu udělil ocenění "Scharlih". Vedle své práce v divadle a televizi se Pierre zasazuje za lidská práva a pomáhá dětem v nouzi. Dnes žije se svou ženou Hellou, koňmi, psy, ovcemi a prasátky na venkovském sídle blízko Paříže. V roce 2004 vydal svou autobiografii



diplomek pro my sb

14. srpna 2009 v 21:25 | anička-rybana |  diplomky